Jak může dopadnout pokračování klasické bojovky na konzoli, jejímž symbolem je Wario nebo Wii Sports? Krvavá komba a fatality prováděné dvojicí gyroskopických ovladačů bohužel nejsou zábavou bez výhrad.

Mortal Kombat je jedna z nejstarších bojovek v dějinách videoher. Kromě toho, že inspirovala mnoho dalších podobných her, jako je Tekken nebo Soul Calibur dala hernímu průmyslu i systém hodnocení podle obsahu. Začátkem devadesátých let totiž právě kvůli Mortal Kombatu a jeho systému „fatalities“ hrozili američtí zákonodárci tím, že si na hry „posvítí“ – průmysl tak zavedl rating od asociace ESRB jako svou vlastní obranu.

Dosti však historie a soustřeďme se na to, co je nové. Wii (a konzole od Nintenda historicky) není zrovna ideální systém pro hry, kde se krví nešetří. Přece jenom, od Wii Sports, Wsrio Ware nebo Big Branin Academy je Mortal Kombat opravdu hodně daleko. Nicméně určitě nemusíme litovat toho, že na námi oblíbený systém Midway svou tradiční sérii také převedli.

Mortal Kombat Armageddon nevypadá, stejně jako snad všechny hry této série, graficky příliš povedeně. Přece jen, je to port na Wii z PS2 (kde vyšla hra před deseti měsíci), a i když se Wii považuje za systém, který není zrovna schopen moderních grafických vychytávek, pořád je na tom malá bílá krabička lépe než minulá generace konzole od Sony.

I když je jednou z mála her tohoto žánru, které na Wii existují, má Mortal Kombat snad nejvíce bojovníků, se kterými se můžete vydat do arény. V Armageddonu je totiž přes šedesát různých postav, jsou to snad všichni, kteří se kdy v jakékoli části této staré série objevili, od Sub-Zera, Liu Kanga nebo Scorpiona až po Cyraxe, Raidena a desítky dalších. Každá postava má samozřejmě svůj vlastní styl a kromě boje beze zbraně dokáže odkudsi vytáhnout o něco silnější meč, tyč, nunčaky, sekeru, kosu, případně jiné vykuchávací zařízení. Ovládání postav je nicméně velmi podobné a v momentě, kdy se naučíte bojovat s jedním hrdinou, umíte až na opravdu speciální údery ovládat prakticky všechny.

Armageddon samozřejmě podporuje ovládání pomocí wiimote i nunchuku, které je místy bohužel mírně nepřesné, jak už jsme u portů zvyklí. Naštěstí je možné hrát i s Classic ovladačem nebo ovladačem pro GameCube, protože Wiimote evidentně nebyl navrhován s vědomím toho, že se s ním bude ovládat tento typ her. Například údery jsou namapované na d-pad, což je poměrně nepraktické a i po několika hodinách jsem si na to nedokázal zvyknout. Raději jsem připojil starý fialový ovladač z GC.

„Trademarkem“ Mortal Kombatu jsou samozřejmě tzv. fatalities, speciální likvidační pohyby, které se provádějí na již poraženém nepříteli. Kdo by si nepamatoval vytahování hlavy i s páteří, utrhávání končetin a podobné libůstky... Armageddon umožňuje hráčům "vyrobit" si svou vlastní fatalitu a naplánovat sérii úderů, které ji v případě potřeby vyvolají. Je to velké zjednodušení celého systému, které určitě není na škodu.

Kromě vlastních fatalit dovoluje Armageddon vyrobit i svého vlastního bojovníka k oněm více než než šedesáti, které jsou ve hře už „z výroby“. Na výběr je prakticky nekonečné množství možností, svého vyvoleného můžete obléci do stovek různých oblečků, dát mu různé zbraně nebo ho „naučit“ nejroztodivnějším bojovým stylům. K tomu, abyste si mohli vyrobit vlastního panáka, ovšem potřebujete herní peníze, které je možné vydělat jednak v klasickém „versus“ módu, ale také v příběhovém módu „Konquest“. Detaily příběhu není důležité sdělovat (mám pocit, že hlavní hrdina je jedním ze dvou bratrů a musí skrz pobití cca půl milionu nepřátel zachránit svět). Každopádně hra nabízí ještě „zlehčující“ minihru. Tam, kde v minulých dílech byla dáma nebo puzzle, jsou v Armageddonu vcelku dost zábavné motokáry „Motor Kombat“ ve stylu Mario Kart 64 (a podobné grafice).

Škoda je, že Mortal Kombat: Armageddon nemá žádný online mód, což je zřejmě ale především vina Nintenda, které na online schopnosti Wii tak trochu pozapomnělo. Určitě by bylo zábavné se utkat s hráči na celém světě.

Armageddon je trochu jednotvárná bojovka, která ale určitě pro fandy žánru není špatnou koupí. Zamrzí trochu nezvládnuté ovládání (pokud nemáte GC nebo Classic ovladač), vcelku ne moc pěkná grafika a jednotvárná komba. Otázkou je, jestli si ho koupí typický hráč her na Wii.